|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie
Kimelová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie" se v časovém období let 1997 až 2004 věnuje problematice vytvoření regionální úrovně vládnutí v osmi regionech, které jsou součástí Anglie. Tato politika byla vládou New Labour prosazována jako odpověď na požadavky na demokratizaci a odpovědnost vládnutí v regionech a na požadavky na zlepšení výkonnosti jejich ekonomik. Cílem práce je odpovědět na otázku, proč není posílení regionálního vládnutí v regionech a vytvoření volených regionálních shromáždění obyvateli regionů podporováno a bylo odmítnuto v referendu pořádaném v roce 2004 v regionu North East. Výzkum je proveden s využitím teorie nového regionalismu a koncepce konstrukce regionu. Jsou stanovena kritéria, na jejichž základě je analyzována situace v anglických regionech ve zvoleném časovém rámci. Prvním kritériem je teritoriální rámec anglických regionů, druhým kritériem je jejich institucionální rámec a posledním kritériem je regionální identita. Z provedené analýzy vyplývá, že anglické regiony nejsou institucionalizovány jako svébytné jednotky a není v nich dostatečně rozšířena politizovaná regionální identita obyvatel, což jsou nezbytné podmínky pro rozvoj regionalismu.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Nový regionalismus v praxi : strategické partnerství mezi Evropskou unií a MERCOSUR
Fanturová, Anna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou vztahy mezi Evropskou unií a Mercosur, které jsou od roku 1995 zaměřené na uzavření interregionální asociační dohody. Práce je zpracovaná jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako "strategické partnerství mezi EU a Mercosur v kontextu nového regionalismu". Práce sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola nejprve vysvětluje fenomény nový regionalismus a interregionalismus a pojednává o dvou teoretických přístupech k regionální integraci - neofunkcionalistickém a intergovernmentálním. Předmětem druhé kapitoly je charakteristika Mercosur a analýza vztahů mezi EU a Mercosur od roku 1991 do současnosti. Ve třetí kapitole práce analyzuje jednotlivé pilíře budoucí asociační dohody a snaží se odpovědět na otázku, jaké efekty očekávají EU a Mercosur od uzavření interregionální asociační dohody a jaké jsou hlavní překážky bránící úspěšnému ukončení vyjednávání. Zvláštní pozornost je věnována obchodní kapitole asociační dohody, konkrétně obchodu s agrární produkcí.
|
|
|
Nový regionalismus a subsaharská Afrika
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Lukáš, Ivan (oponent)
Diplomová práce "Nový regionalismus a subsaharská Afrika" se zabývá procesem ekonomické integrace v Africe a teoretickou reflexí tohoto procesu. V první kapitole je zhodnocena relevantnost různých integračních teorií na africké reálie. Autor postupně analyzuje panafrikanismus jako ryze africkou ideologii, dále pak klasické ekonomické integrační teorie, klasické politologické integrační teorie a moderní politologické integrační teorie, a názorně dokládá, že žádná z těchto teorií nedává uspokojivou odpověď na otázku, proč ke zrychlení africké integrace dochází až v 90. letech. Ve druhé kapitole se autor zabývá fenoménem tzv. nového regionalismu, a to jak z pohledu nové fáze regionalismu jako procesu, tak z pohledu různých teoretických koncepcí, které se v souvislosti s novým regionalismem objevují. Třetí kapitola ve stručnosti popisuje vývoj africké integrace od jejích koloniálních počátků až po nejnovější iniciativy spojené se vznikem Africké unie v roce 2002. Čtvrtá kapitola nabízí pět případových studií, které se věnují vývoji integrace v jednotlivých regionálních uskupeních, každá z nich načrtává výchozí stav v roce 1991 ve smyslu vzniku organizace, základních cílů a vývoje integrace od vzniku organizace do podpisu Abujské dohody o vzniku Afrického hospodářského společenství, ve druhé části se...
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Nový regionalismus ve vnějších vztazích Chile
Skopalová, Klára ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vnější ekonomické vztahy Chile. První část popisuje pozici Chile ve světě a analyzuje komoditní a teritoriální strukturu obchodu, druhá kapitola se věnuje bilaterálním dohodám s největšími obchodními partnery, jejich vzniku a obsahu, a třetí detailněji popisuje a srovnává vývoj obchodních a diplomatických vztahů Chile s USA a Čínou. Jejím hlavním cílem je zjistit, jakým způsobem specifická komoditní a teritoriální struktura obchodu Chile ovlivňuje přístup státu k regionalismu.
|
|
|
Regions through time and space: Problem of regionalization
Semian, Michal ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází z paradigmatu nové regionální geografie, které se v geografickém myšlení prosazuje od 80. let 20. stol. Podstatou tohoto přístupu je pojetí regionu jako sociálního konstruktu, který je historicky kontingentním procesem. Region je tedy v čase vytvářen, reprodukován a posléze zaniká. Práce vychází z předpokladu, že prakticky v jakémkoliv území lze najít pluralitu regionů existující v měnících se časoprostorových kontextech (s rozdílnými mechanizmy konstruování i významy). Zjednodušeně se dá hovořit o pluralitě regionálních obrazů, které jsou na jedné straně vytvářeny regionálními aktéry za určitým účelem a na straně druhé jsou vnímané a reprodukované obyvateli uvnitř i vně regionu ve snaze porozumět okolnímu světu a potřebě najít si ve světě své vlastní místo. Motivace pro vytváření obrazů regionu mohou být různé, od pouhé manifestace svého postavení v regionálním systému, přes snahu připoutat pozornost lidí až po snahu využít potenciál regionu k naplnění vlastních mocenských aj. cílů. Jednotlivé obrazy tak mohou být chápány jako určité vrstvy regionu. Na základě jejich syntézy lze hledat obecnou představu o regionu. Práce přispívá do diskuse o konceptualizaci regionu, regionální identity a jejich vzájemném vztahu. Konkrétně se pak snaží ověřit možnosti provádět...
|
host ::
RSS.